Třásněnky

Výskyt a způsob života

Třásněnky se vyskytují nejčastěji na zahradách, ve sklenících, na polích a také v interiérech, kde se pěstují pokojové rostliny. Preferují teplé a suché podmínky, a proto se jim daří zejména v létě a v teplém interiéru. V zimě se ukrývají v půdě nebo v organickém odpadu.

Chování a potrava

Třásněnky se pohybují poměrně rychle a obratně, a to jak chůzí, tak i krátkými lety. Při vyrušení dospělé třásněnky často skáčou. Samice kladou vajíčka do pletiv rostlin, kde se z nich líhnou larvy.

Dospělé třásněnky se živí pylem a rostlinnými šťávami. Larvy se živí převážně rostlinnými šťávami z listů, květů, výhonů a plodů.

Rozmnožování

Třásněnky procházejí proměnou nedokonalou, což znamená, že jejich larvy se postupně vyvíjejí do dospělých jedinců, aniž by se kukliky. V nepříznivých podmínkách se mohou z neoplozených vajíček líhnout jen samice. Vývoj jedné generace třásněnek trvá zhruba 20 dní a závisí na teplotě prostředí.

Zajímavá fakta o třásněnkách

• Třásněnky přitahuje modrá barva, proto se k monitoringu výskytu třásněnek a k jejich lapání používají modré lepové desky .
• Některé druhy třásněnek přenášejí virová onemocnění rostlin, například bronzovitost rajčat.
• Třásněnky škodí i v zemědělství, protože napadají široké spektrum plodin, včetně obilí, zeleniny a okrasných rostlin.

Doporučené přípravky

Preventivní opatření spočívají v pravidelné kontrola rostlin, odstraňování zbytků rostlin a plevele a zakrývání půdy netkanou textilií nebo křemelinou. K monitoringu a odchytu dospělých třásněnek slouží modré lepové desky.

Biologická ochrana spočívá v nasazení dravých roztočů (např. Typhlodromus pyri), dravého hmyzu (např. Orius laevigatus) a entomopatogenních hub.

Z postřiků jsou proti třásněnkám účinné insekticidy s obsahem pyrethrinu (např. Spruzit), pongamového oleje (Rock Effect New) nebo azadirachtinu (Neemazal TS). Alternativou jsou přírodní postřiky na bázi skořicového oleje, česneku, chilli papriček.