Doporučené přípravky proti sršni obecné:
Sršeň obecná je rozšířena v Evropě a Asii, byla zavlečena i do Severní Ameriky. Vyskytuje se především v lesnatých oblastech, ale adaptovala se i na život v blízkosti člověka. Hnízda si staví v dutinách stromů, či na krytých místech, jako jsou půdy, kůlny nebo poštovní schránky.
Sršni žijí v koloniích, které se skládají z královny, dělnic a samců. Životní cyklus kolonie začíná na jaře, kdy královna po přezimování zakládá nové hnízdo. V hnízdě panuje hierarchie, v jejímž čele stojí královna, která je zodpovědná za kladení vajíček. Dělnice se starají o chod hnízda, shánějí potravu a pečují o larvy. Samci se objevují na konci léta a jejich úkolem je oplodnit mladé královny. Na podzim kolonie zaniká a zimu přežívají pouze oplodněné královny.
Sršně obecné jsou aktivní především ve dne, ale na rozdíl od jiných druhů vos létají a loví i v noci. Larvy se živí hmyzem, dospělci vyhledávají sladkou potravu, jako je ovoce nebo nektar. V blízkosti hnízda se sršně chovají teritoriálně a brání ho před vetřelci. Přestože jejich bodnutí je bolestivé, sršně nejsou agresivní a útočí pouze v sebeobraně.
Dospělé sršně se živí nektarem, mízou stromů a šťávou z ovoce. Larvy sršní jsou masožravé a pro jejich vývoj je nezbytná bílkovinná strava. Dělnice sršní proto loví hmyz, jako jsou mouchy, vosy, včely, můry, brouci a housenky.
Ulovený hmyz rozmělní kusadly a z hrudi bohaté na bílkoviny vytvoří kuličku, kterou pak předávají larvám. Zajímavostí je, že sršně se živí i sladkým sekretem, který vylučují jejich larvy.
Na konci léta královna začne klást vajíčka, ze kterých se vylíhnou nejen sterilní dělnice, ale i plodní samci a budoucí královny. Zatímco dělnice se starají o chod hnízda a shánějí potravu pro larvy, mladé královny a samci se připravují na zásadní úkol – rozmnožování a založení nové generace.
Po vylíhnutí mladé královny a samci ještě několik týdnů zůstávají v hnízdě. Dělnice se o ně starají a poskytují jim sladkou stravu, aby zesílily a připravily se na nadcházející páření.
Samci následně opouštějí hnízdo a vydávají se hledat mladé královny z jiných kolonií. Přitahují je specifické feromony, které mladé královny produkují. Páření probíhá ve vzduchu a jedna královna se může spářit s více samci.
Brzy po spáření samci umírají. Jejich životní cyklus končí, jelikož splnili svůj úkol – předali své geny další generaci. Mladé oplodněné královny si naopak hledají vhodné místo k přezimování. Instinktivně vyhledávají chráněné dutiny ve stromech, štěrbiny v kůře, někdy i lidské stavby, kde se ukládají k hibernaci. Během zimy upadají do stavu strnulosti, jejich metabolismus se zpomaluje a přežívají díky zásobám energie nashromážděným během léta.
Na jaře se královny probouzejí a cyklus začíná nanovo. Každá královna si zakládá vlastní kolonii a stává se matkou nové generace sršní.
Sršně obecné mohou způsobovat škody na ovocných stromech, do jejichž zralých plodů vykusují otvory, aby se dostaly ke sladké šťávě. Včelaři je někdy vnímají jako hrozbu, protože sršně loví včely a občas loupí med z úlů. Ohrožením pro lidi jsou tehdy, pokud se uhnízdí příliš blízko lidského obydlí.
Proti sršním jsou nejúčinnější spreje na bázi pyrethroidů, jako je permethrin. Spreje určené k likvidaci sršních hnízd mají dosah několik metrů, aby umožnily bezpečnou likvidaci hnízda. Vytvářejí pěnu, která hnízdo zcela obalí.