Mšice bršlicová

Výskyt a způsob života

Mšice bršlicová vděčí za své jméno jedlému pleveli zvanému bršlice kozí noha. Na ten tato mšice migruje v létě z primárního hostitele, z vrby, aby pokračovala v rozmnožování. Mezi další sekundární hostitele patří ostatní rostliny z čeledi myříkovitých: mrkev, petržel, celer a fenykl, či kerblík lesní.

Životní cyklus

Přezimuje ve formě vajíček v paždí pupenů vrb. Nymfy se líhnou na přelomu února a března a živí se nejprve mladými výhonky, poté listy a kočičkami, když se kolonie začnou vyvíjet. Okřídlené formy migrují v létě na miříkovité rostliny, kde pokračují v rozmnožování. Na podzim se vracejí na vrby k nakladení vajíček.

Škodlivost a příznaky napadení

Mšice bršlicová je významným škůdcem mrkve, celeru, pastináku a petržele. V případě silného napadení způsobuje značné hospodářské ztráty, zejména na mrkvi vyseté na jaře.

Přenáší řadu závažných virových onemocnění: zakrslost mrkve, virus červenolistosti mrkve a žlutou skvrnitost pastináku. Je také přenašečem viru mozaiky celeru, viru mozaiky cukrové řepy a viru mozaiky květáku.

Zajímavá fakta o mšici bršlicové

• Kerblík lesní, který mšice bršlicová napadá, je geneticky blízce příbuzný mrkvi a může být alternativním hostitelem pro viry mrkve.
• V teplejších podmínkách jsou někteří jedinci mšice bršlicové schopni přečkat zimu na myříkovitých rostlinách.

Doporučené přípravky

Mezi doporučené insekticidy proti mšici bršlicové patří Mospilan 20 SP, Karate Zeon 5CS, Spruzit AF, nebo přírodní přípravky Neemazal, Agro Natura Rock Effect a Prev-Gard.