Mšice

Výskyt a způsob života

Mšice se vyskytují celosvětově a v České republice je popsáno přibližně 780 druhů. Žijí v početných koloniích na rostlinách. Obvykle se vyskytují ve formě bez křídel, ale při přemnožení se líhnou i okřídlení jedinci, kteří se pak mohou šířit na další rostliny.

Mšice přezimují ve formě vajíček, která jsou schopna odolávat nízkým teplotám až do -42 °C. Některé mšice přezimují v mraveništích. Na jaře se z vajíček líhnou larvy, které se vyvíjejí v dospělce.

Chování a potrava

Mšice se živí sáním rostlinných šťáv, čímž oslabují rostliny a způsobují deformace listů a plodů. Některé druhy mšic se specializují na specifické rostliny.

Většina druhů migruje v průběhu sezóny z primárních hostitelských rostlin na sekundární druhy, kde tráví léto, a na podzim se navrací na primární hostitele naklást vajíčka určená k přezimování. Optimálně tak využívá dostupné zdroje potravy a nejlepší možné podmínky k přežití.

Pro mšice je typické, že vylučují sladkou medovici, která láká mravence, brání fotosyntéze a podporuje růst černých houbových plísní na rostlině.

Rozmnožování

Mšice se rozmnožují velmi rychle, za rok tvoří mnoho generací. Rozmnožují se dvěma způsoby: pohlavně, kdy se samičky spáří a následně kladou vajíčka, a partenogeneticky, kdy samičky rodí živé nymfy.

Po celou letní sezónu se mšice množí nepohlavně, samičky tedy nepotřebují oplodnit ze strany samečku, a rodí živé nymfy, všechny pouze samičky, protože samci nejsou potřeba.

Na podzim se potom začnou rodit nymfy obou pohlaví. Dospělci se spáří a samičky kladou po oplození vajíčka, která přezimují.

Škodlivost

Mšice vysávají rostlinnou mízu z rostlin a plodů, což při přemnožení rostlinu oslabuje. Způsobují deformace listů jako kadeření a svinování, zasychání, změnu barvy, krnění výhonků, předčasné opadávání listů.

Kromě toho mšice rostlinám škodí nadměrnou produkcí medovice, která pokrývá listy a brání fotosyntéze a podporuje vznik černých plísní.

Přenášejí na rostliny až 150 různých virových onemocnění.

Zajímavá fakta o mšicích

• Mšice žijí v symbióze s mravenci. Mravenci je chrání před predátory a na oplátku získávají medovici.
• Jedna mšice vyprodukuje za den 0,5–0,8 mg medovice.
• Mšice jsou zodpovědné za přenos více než 180 rostlinných virů.
• Jedna mšice vysaje za život až 20 mikrolitrů (mikrolitr je tisícína mililitru) rostlinné šťávy.

Doporučené přípravky

Preventivní opatření proti výskyt mšic:
● Likvidace mravenců v blízkosti rostlin napadených mšicemi.
● Na podzim sběr a likvidace spadaného listí, na kterém mšice často přezimují.
● Použití žlutých lepových desek k odchytu mšic.
● Výsadba rostlin, které mšice odpuzují, jako je pažitka, cibule, česnek nebo šanta kočičí.
● Podpora přirozených nepřátel mšic, jako jsou slunéčka sedmitečná, zlatoočky a škvoři. Vytvoření vhodných úkrytů pro užitečný hmyz.
● Výsadba rostlin, které přitahují užitečný hmyz, jako je kopr, máta, hřebíček nebo řebříček.

Z chemických prostředků jsou nefektivnější Mospilan a Karate. Vzhledem k tomu, že si mšice můžou vyvinout rezistenci na chemické přípravky, je vhodné střídat různé metody likvidace.

Z přírodních postřiků se proti mšicím používají Neemazal, Neudosan, Natura Rock Effect, Natura Saví škůdci, Prev-Gard. Pro použití v uzavřených prostorách, jako je skleník, slouží česneková dýmovnice.