Molice

Atlas škůdců Molice

Latinsky: Aleyrodidae

Anglicky: Whiteflies

Vzhled

Molice jsou drobné bílé mušky o velikosti 1 až 3 mm. Křídla mají typický tvar kapky a stejně jako tělo molic jsou pokryta bílým voskovitým povlakem. Ten molice vylučují ze žláz na zadečku. Dospělci mají žlutavé tělo a čtyři bělavá křídla. Larvy molic jsou ploché, oválné a přisedlé k listům rostlin. V prvním stádiu jsou larvy pohyblivé, ve druhém až čtvrtém stádiu ztrácejí končetiny a jejich tykadla zakrňují.
Detail molic

Ochraňte svůj domov před molicemi s e-shopem pasti.cz

Výskyt a způsob života

Molice se vyskytují po celém světě, především v tropech a subtropech. V mírných oblastech se rozmnožují nejčastěji v interiérech jako jsou skleníky, zimní zahrady a domácnosti. Molice jako teplomilný hmyz preferují vlhké a teplé prostředí. V zimním období ve sklenících přezimují všechna vývojová stádia. Nejškodlivější jsou na podzim, kdy dosahují nejvyšší početnosti.

Druhy molic

Molice bavlníková

Molice bavlníková

Bemisia tabaci

Molice skleníková

Molice skleníková

Trialeurodes vaporariorum

Molice vlaštovičníková

Molice vlaštovičníková

Aleyrodes proletella

Chování

Molice se shlukují na spodních stranách listů rostlin, kde sají rostlinné šťávy. Při vyrušení mušky vylétávají zpod listů. V případě ohrožení dokáží i skákat.

Potrava

Molice se živí rostlinnými šťávami. Jsou to polyfágní škůdci, kteří napadají širokou škálu rostlin, včetně zeleniny, okrasných rostlin, citrusů a skleníkových plodin. Mezi nejčastěji napadané rostliny patří lilkovité (rajčata, papriky), tykvovité (okurky, dýně), a okrasné dřeviny.

Rozmnožování

Samičky molic kladou vajíčka na spodní stranu listů. Kuželovitá vajíčka měří pouhých 0.2 mm. Nejdříve jsou světlá a postupně tmavnou. Jsou pokryta voskovým obalem a obvykle jsou nakladena do tvaru kruhu. Jedna samička je schopna naklást až několik set vajíček.

V optimálních podmínkách trvá celý životní cyklus molice od 15 do 40 dnů. Ve skleníku mohou molice vytvořit až 13 generací za rok. Některé druhy molic se rozmnožují i partenogeneticky, tzn. bez oplodnění.

Nebezpečnost

Molice způsobují škody sáním rostlinných šťáv, čímž oslabují rostliny a zamezují jejich růstu. Na listech se tvoří žluté skvrny, které se postupně zvětšují a listy následně odumírají. Při silném napadení může dojít k chřadnutí rostliny, vadnutí listů a dokonce i k úhynu celých rostlin.

Molice vylučují sladkou lepkavou medovici, která podporuje růst plísní na listech. Tyto plísně následně snižují fotosyntézu rostlin a zhoršují jejich zdravotní stav.

Největší nebezpečí však představuje přenos virových chorob rostlin, jako je například virová mozaika okurek. Při sání uvolňují molice do lýka rostlin toxické látky, které způsobují metabolickou nerovnováhu a celkové oslabení rostliny.

Zajímavá fakta o molicích

  • Molice jsou vysoce přizpůsobivé na použité insekticidy si rychle tvoří rezistenci.

Doporučené přípravky

K likvidaci molic se používá kombinace mechanických, biologických a chemických metod. Důležitá je kontrola rostlin před jejich nákupem, aby se zamezilo zavlečení molic do skleníků a interiérů.

K monitoringu a snížení výskytu molic se nasazují žluté lepové desky, např. Stopset nebo šipky FloraBand. Napadené rostliny lze ošetřit jemným proudem vody.

Z chemických insekticidů jsou proti molicím efektivní Mospilan 20 SP s účinnou látkou acetamiprid, Karate se Zeon technologií 5CS s lambda-cyhalothrinem a Fast M s deltamethrinem.

Účinné jsou i přírodní insekticidy na bázi nimbového oleje (NeemAzal T/S), pomerančové silice (PREV-GARD®), pongamového oleje (Agro Natura Rock Effect New).

Biologická kontrola spočívá v nasazení parazitických vosiček Encarsia formosa nebo roztočů Amblyseius swirskii.