Doporučené přípravky proti lasici kolčavě:
Lasice kolčava je rozšířena v Evropě, Asii a Severní Americe, a byla zavlečena i na Nový Zéland. Obývá rozmanité biotopy, od nížin až po horské oblasti. Preferuje sušší místa ve volné krajině, jako jsou pole, louky s mezemi, méně často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel. Vyhýbá se souvislým lesním komplexům.
Lasice kolčava je samotářský živočich, aktivní převážně za soumraku a za svítání. Její úkryty se nacházejí v různých štěrbinách, dutinách stromů, hromadách dříví, ale i v opuštěných norách hlodavců. Pohybuje se rychle s prudkými přískoky. Často panáčkuje, aby lépe zaregistrovala kořist nebo nebezpečí. Denně urazí 1,5 až 2,5 km.
Lasice kolčava je velmi mrštná a obratná šelma, schopná se protáhnout i velmi úzkými otvory. Při lovu se řídí především čichem a sluchem. V ohrožení se brání kousáním a škrábáním a také vystřikováním páchnoucího sekretu z análních žláz.
Lasice kolčava je masožravá šelma a její potrava se skládá především z drobných hlodavců, jako jsou myši a hraboši. Dokáže ulovit i kořist větší, než je ona sama, například králíky nebo zajíce. Kromě hlodavců se živí také hmyzem, obojživelníky, plazy a ptáky.
Lasice kolčava se rozmnožuje po celý rok, nejčastěji na jaře. Březost trvá 30–37 dní a samice rodí 4–6 mláďat, ve výjimečných případech, kdy je dostatek potravy, může mít i více vrhů do roka. Mláďata se rodí slepá a holá a matka je kojí asi měsíc. Ve volné přírodě se lasice kolčava dožívá 2–3 let, v zajetí až 10 let.
Kolčava je v Česku chráněná. Na ochranu drůbeže se využívají ultrazvukové plašiče. K odchytu se nasazují živolovné pasti – sklopce.