Jak vypadá lasice hranostaj a jak se jí zbavit

Latinsky: Mustela erminea

Anglicky: Stoat, ermine

Vzhled

Lasice hranostaj je malá šelma s protáhlým tělem, krátkými končetinami a krátkým ocasem. Dorůstá délky 21 až 30 cm (délka ocasu okolo 5–12 cm) a váží 150 až 350 g. Samci jsou až o třetinu větší než samice. V létě má hnědé zbarvení (od světle až po tmavě hnědou barvu) s bílým břichem a v zimě má čistě bílý hustý kožich.

Pro hranostaje je typická černá špička ocasu, která zůstává u letní i zimní srsti. Odedávna byla její zimní kožešina vysoce ceněná a šila se z ní dobře známá slavnostní roucha (hermelín).

Doporučené přípravky proti lasici hranostaj:

Koupit zde

Výskyt a způsob života

Lasice hranostaj žije na celé severní polokouli. Vyskytuje se v lesích, v křovinatých porostech, na loukách, polích, ale i v horských oblastech (do výšky až 2 000 m n. m.) a bažinách. Vyhledává vlhčí stanoviště, proto se často zdržuje na březích tekoucích i stojatých vod. Nepotřebuje příliš hustý porost k úkrytu.

Velikost jejího teritoria závisí na jeho poloze, biotopu a zejména množství vhodné kořisti. Doupě si zřizuje v dutině stromu, ve skalní rozsedlině a nepohrdne ani opuštěným doupětem jiného zvířete.

Chování

Lasice hranostaj je samotářský živočich, vyjma samic s odrůstajícími mláďaty. Je to spíše noční zvíře, ale díky vysoké přizpůsobivosti dokáže lovit bez problémů i přes den. Pohybuje se skoky s čenichem u země. Skoky dosahují délky u samců 50 cm a u samic 30 cm. Často sleduje okolí – panáčkuje. Umí dobře plavat a šplhat po stromech. V přírodě se dožívá průměrně 1,5 roku.

Lasice hranostaj je vynikající lovec. Při lovu se spoléhá především na svůj nos, který ji neomylně vede po stopě vyhlédnuté kořisti. Připlíží se k ní, skočí na ni a kousnutím do týla ji usmrtí.

Potrava

Lasice hranostaj je masožravá. Její kořistí jsou hlavně hlodavci, ptáci a jejich vajíčka. Loví každou kořist přiměřené velikosti, na kterou ve svém teritoriu narazí: malé savce (myši, krysy, mláďata zajíců, divoké králíky) a žáby. Neváhá ulovit ani ptáka. Když je o běžnou kořist nouze, žere i žížaly, velký hmyz a jiné bezobratlé. Kořist loví zpravidla zakousnutím se do krku.

Rozmnožování

Samci hranostaje bývají pohlavně aktivní od poloviny května do poloviny srpna. V tomto období se hranostajové páří. K uhnízdění oplozeného vajíčka do děložní stěny samice (nidaci) však obvykle dochází až za devět měsíců, takže mláďata se narodí až během následujícího jara.

Novorozená mláďata mají jemnou hnědou srst, která je v týle poněkud hustší, aby matka své potomky při přenášení v tlamě nezranila. Při narození jsou mláďata slepá, oči se jim otevírají až ve věku jednoho měsíce. Přibližně od této doby také začínají přijímat normální tuhou potravu dospělých zvířat, ale ještě nejméně další týden je matka kojí.

V šesti týdnech jim zčerná špička ocásku. Matka svá mláďata neustále hlídá a v případě potřeby úporně brání. Po odstavení mláďat zůstává celá rodina ještě nějaký čas pohromadě a loví společně.

Zajímavá fakta o lasici hranostaj

V zimním období mívá bílé bříško žlutavý až žlutozelený nádech – je to od výměšků análních žláz.
Zimní srst hranostajů, nazývaná "hermelín", byla odedávna součástí šatníků významných králů a knížat.
Při příležitosti korunovace krále Jiřího VI. v roce 1937 bylo z Kanady do Anglie dovezeno asi 50 000 hranostajích kožešin.

Doporučené přípravky

K ochraně drůbeže před hranostajem se používají elektrické nebo pachové ohradníky a živolovné sklopce.