Hraboš polní

Atlas škůdců Hlodavci Hraboš polní

Latinsky: Microtus arvalis

Anglicky: Common vole

Vzhled

Hraboš polní je drobný hlodavec z čeledi křečkovitých. Má zavalité tělo, krátké nohy a krátký ocas. Dosahuje délky 8 až 12 cm a váží 15 až 50 g. Samci jsou obvykle větší než samice. Srst hraboše polního se může lišit podle prostředí, ve kterém žije, od hnědošedé přes nažloutlou a rezavou až po šedohnědou. Břicho mívá světlejší než hřbet. Na rozdíl od myši domácí, se kterou si ho lidé často pletou, má hraboš polní kratší ocas, robustnější tělo, zaoblený čenich a malé ušní boltce téměř skryté v srsti.
Detail hraboše polního

Doporučené přípravky proti hraboši polnímu:

Výskyt a způsob života

Hraboš polní se vyskytuje v kontinentální Evropě s výjimkou Skandinávie, v Rusku a na Blízkém východě. Preferuje otevřenou krajinu, jako jsou louky, pole, pastviny, stepi, ale i řídké lesy. Ačkoli se jedná o nížinný druh, proniká i do vyšších poloh.

Hraboši polní žijí v koloniích a budují si složité systémy nor, které se nacházejí v hloubce 30 až 50 cm pod zemí. Nory jsou propojeny chodbičkami a slouží jako úkryt před predátory, místo pro odpočinek, výchovu mláďat a skladování potravy. Přítomnost hrabošů na zahradě je patrná zejména na jaře, kdy roztaje sníh a odhalí síť jejich chodbiček

Chování

Hraboš polní je býložravec. Živí se převážně zelenými částmi rostlin, kořeny, semeny, hlízami, ale nepohrdne ani kůrou stromů a keřů. Mezi jeho oblíbenou potravu patří například jetel, mrkev, řepka olejka, petržel, ale i ovocné stromy. Jeden hraboš zkonzumuje denně množství potravy odpovídající jeho tělesné hmotnosti.

Potrava

Hraboš polní je býložravec. Živí se převážně zelenými částmi rostlin, kořeny, semeny, hlízami, ale nepohrdne ani kůrou stromů a keřů. Mezi jeho oblíbenou potravu patří například jetel, mrkev, řepka olejka, petržel, ale i ovocné stromy. Jeden hraboš sežere denně množství potravy odpovídající jeho tělesné hmotnosti.

Rozmnožování

Hraboši polní se velmi rychle množí. Samice jsou pohlavně dospělé již ve věku 2 týdnů, což je v živočišné říši ojedinělé. Březost trvá 3 týdny a v jednom vrhu může být 2 až 12 mláďat. Ročně mívají samice 3 až 7 vrhů. Mláďata se rodí slepá a holá, ale rychle se vyvíjejí. Samice často budují společná hnízda a kojí i mláďata jiných samic. Hraboši polní se dožívají průměrně 4,5 měsíců, maximálně 2 roky.

Škody

Hraboš polní je považován za jednoho z nejvýznamnějších škůdců v zemědělství. Způsobuje značné škody na polních plodinách, ovocných stromech, zelenině a trávnících. Kromě přímé konzumace rostlin poškozuje i jejich kořenový systém svými norami. Roční škody způsobené hraboši v zemědělství se pohybují v řádech milionů korun. Hraboši polní jsou také přenašeči mnoha nemocí, které mohou být nebezpečné i pro člověka, například hantaviróza nebo toxoplazmóza.

Zajímavá fakta o hraboši polním

  • Hraboš polní se dožívá pohlavní dospělosti ještě v době, kdy ho samice kojí.
  • V jednom roce se může početnost hrabošů zvýšit až stonásobně.
  • Na rozdíl od krtka, který se živí hmyzem, je hraboš polní býložravec.

Doporučené přípravky

Proti hrabošům se nasazují vystřelovací a trubkové pasti. Rodenticidy se umisťují přímo do nor nebo se aplikují formou postřiku. Nepřímá ochrana spočívá v pravidelném sečení trávy, odstraňování plevele, ochraně kmenů stromů pletivem, podpoře hnízdění dravců v okolí polí a sadů.