Ochraňte svůj domov před hlodavci s e-shopem pasti.cz
Hlodavci bývají být aktivní buď pouze ve dne nebo pouze v noci, nebo obojí. Existují i býložraví hlodavci, ale většina druhů se živí smíšenou potravou v podobě rostlin i živočichů. Někteří hlodavci se specializují jako predátoři na určitou kořist.
Získanou potravu hlodavci buď hned sežerou, nebo si ji ukládají do nor. Kromě nor jim jako úkryty slouží dutiny stromů, případně budují hnízda nebo složité tunelové systémy. Některé druhy hlodavců jsou aktivní celoročně, jiné v zimě hibernují. K nejplodnějším druhům patří myš domácí. Velikost populace hlodavců často v průběhu času silně kolísá.
Microtus agrestis
Microtus arvalis
Rattus rattus
Mus Muscus
Rattus norvegicus
Menší výskyt hlodavců lze řešit rozmístěním jedovatých nástrah nebo mechanických pastí. Moderní nástrahy mají nejčastěji podobu gelových sáčků a vždy kladou do deratizačních staniček.
Pokud však došlo k silnému zamoření hlodavci, typicky ve sklepních prostorách bytového domu nebo v ulici, je lepší se obrátit na deratizační firmu.
Kromě toho, že se hlodavci obtížně hubí, mohou přenášet choroby, infikovat potraviny slinami, srstí, výkaly a močí. Například myši jsou schopné infikovat desetinásobné množství jídla, než samy sežerou.
Hlodavci jsou rovněž hostiteli blech, které přenášejí myší mor a nemoci jako Armstrongova lymfocytární choriomeningitis. Toto onemocnění může způsobovat migrény, horečku a meningitidu.
Pokud se rozhodnete nasadit nástrahu sami, držte děti a domácí mazlíčky bezpečně mimo dosah hlodavců. Pokud je například potkan zahnán do kouta, je schopen v sebeobraně zaútočit a kousnout člověka.
Hlodavcům se daří po celém světě, kdekoliv kde je dostupná potrava a voda. Potkani i krysy pocházejí z Asie. Potkani preferují vlhké prostředí, krysy zase suché. Krysy se nebojí výšek, v domovských pralesích se pohybují na stromech, kde hledají hnízda ptáků.
Skladování potravin
Zabraňte hlodavcům v přístupu ke všem potenciálním zdrojům potravy. Malé drobky a zbytky jídla bývají prvním krokem k zamoření, stejně jako např. zrní a obiloviny. Suché plodiny je nutné uchovávat v uzavřených kovových nebo skleněných nádobách, které odolají zubům hlodavců.
Lepenka
Lepenkové krabice jsou pro hlodavce velkým lákadlem. Snadno si uhlodají kusy lepenky, které následně využijí při stavbě hnízd.
Přístupové otvory
Díky stavbě svého těla se hlodavci protáhnou i otvory velmi malých rozměrů, do kterých by člověk řekl, že se nikdy nevejdou. Krysy se dovnitř dostanou přes otvory o velikosti 2,5cm, zatímco myši se protáhnou i dírkou o průměru 1,8cm. Je důležité zkontrolovat zaslepit všechny otvory například okolo trubek ve sklepení.
Hlodavci se velmi rychle rozmnožují. Některé druhy se rozmnožují celoročně. Samičky produkují feromony přitahující samečky. Poté, co samec ucítí feromon samičky, vyšle ultrazvukový pářicí signál.
Samičky myši po spáření vyprodukuje pět až osm potomků. Samičky své mladé sice ochraňují, ale při vystavení silnému stresu nebo hladu je mohou požírat.
Myšky jsou první tři dny po narození slepé, hluché a bez srsti. U myší, které jsou v dospělosti zbarvené do tmava, začne proces pigmentace kůže třetí den. Za pět až sedm dní začne rašit srst a uši začnou vnímat zvuky. Oči se otevírají mezi desátým a čtrnáctým dnem, kdy začnou být myšky pohyblivé a začínají se živit tuhou potravou.
Čtvrtý týden života přestávají myšky pít mateřské mléko. Dosahují dospělosti a jsou schopné reprodukce. Některé druhy jsou schopny páření v šesti týdnech. Délka života myši je přibližně jeden rok.