Blecha ježčí

Atlas škůdců Blechy Blecha ježčí

Latinsky: Archaeopsylla erinacei

Anglicky: Hedgehog flea

Vzhled

Dospělci dosahují délky 2–3,5 mm a mají zploštělé tělo přizpůsobené k pohybu mezi bodlinami ježka. Barva těla je hnědá až tmavě hnědá. Silně vyvinuté zadní nohy umožňují skákání na značné vzdálenosti. Tělo je pokryto chitinovými destičkami, které poskytují ochranu před mechanickým poškozením.
Detail blechy ježčí

Doporučené přípravky proti bleše ježčí:

Výskyt a způsob života

Blecha ježčí se vyskytuje v Evropě, Asii a severní Africe, kde parazituje především na ježcích. Může však dočasně napadnout i jiné savce, jako jsou psi, kočky nebo lišky. Obvykle se nachází v hnízdech ježků, kde probíhá i rozmnožování. Přítomnost blech na ježcích je běžná. Zdraví jedinci mohou hostit desítky až stovky blech, zatímco oslabení jedinci mohou mít i více než tisíc blech.

Blechy ježčí jsou přizpůsobeny k životu na ježcích a k pohybu mezi jejich široce rozloženými bodlinami. Hustá srst koček nebo psů jim příliš nevyhovuje, a proto tato zvířata rychle opouštějí a hledají si ježčí hostitele.

Blechy ježčí sice mohou pokousat psa nebo kočku, pokud na ně skočí, ale většinou na těchto zvířatech nezůstávají ani je nenapadají. Kousnutí může způsobit podráždění nebo alergické reakce podobné těm, které způsobují blechy kočičí nebo psí, ale není to běžný jev. Ježčí blechy nemohou dokončit svůj životní cyklus na jiném hostiteli než na ježcích.

Rozmnožování

Samičky kladou vajíčka na ježky, ta následně padají do okolí, kde se vyvíjejí larvy. Vylíhnuté larvy se živí se organickým materiálem a výkaly dospělých blech obsahujícími nestrávenou krev. Po několika dnech se zakuklí a dospělci se líhnou v závislosti na teplotě a dalších faktorech. Celý životní cyklus může být dokončen během několika týdnů.

Škodlivost

I když primárním hostitelem této blechy je ježek, může blecha ježčí příležitostně napadnout člověka (viz studie). Riziko hrozí zejména při manipulaci s ježky nebo ježčími hnízdy. Na člověku se nemůže rozmnožovat, ale hrozí přenos infekce (rickettsióza nebo bartonelóza).

U silně zablešených ježků může blecha způsobit anémii.

Zajímavá fakta o bleše ježčí

  • Blecha ježčí je jediným členem rodu Archaeopsylla. Její přítomnost na ježcích je tak běžná, že téměř každý ježek je hostitelem těchto blech. Do některých oblastí, například na Novém Zélandu, byly ale zavlečeny populace ježků bez přítomnosti těchto blech, pravděpodobně kvůli dlouhé cestě po moři, kterou blechy nepřežily.

Doporučené přípravky

V případě napadení domácího mazlíčka pomáhá ošetření stejnými přípravky jako při výskytu blechy psí nebo kočičí. Pokud vaši mazlíčci přicházejí na zahradě nebo v lese do kontaktu s ježky, a chcete zabránit riziku přenosu infekce kousnutím, je vhodnou prevencí obojek proti blechám.